Studentů 133-135

od Ing. Romana Havlíčka

 

INFORMACE K VYÚČTOVÁNÍ ZÁLOH  za rok 2016

 

Rok 2016 je prvním rokem, kdy jsme podle vyhlášky MMR 269/2015 Sb. museli při vyúčtování nákladů na teplo a teplou vodu mezi jednotlivé příjemce služeb (bytové a nebytové jednotky) aplikovat korekci nadlimitních a podlimitních nákladů.

V čem tato změna spočívá?

Nový způsob rozúčtování nákladů na  vytápění  probíhá tak, že nejdříve provedeme rozúčtování nákladů na vytápění jako předešlé roky.
Poté vypočteme průměrný náklad na vytápění vztažený na 1 m² započitatelné podlahové plochy. V dalším kroku zkontrolujeme u každého jednotlivé náklady na vytápění  vztažené na 1 m² započitatelné plochy a:

*hodnota nákladu na vytápění příjemce služeb, jehož rozdíl překročil stanovenou limitní hodnotu  tj. o 20% nižší než je průměr, vztaženou na 1 m²  započitatelné podlahové plochy příjemce služeb, se upraví na limitní přípustnou hodnotu nákladů na vytápění na 1 m² započitatelné plochy, tedy 80 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku
*hodnota nákladu na vytápění příjemce služeb, jehož rozdíl překročil stanovenou limitní hodnotu  tj. o 100% vyšší než je průměr, vztaženou na 1 m²  započitatelné podlahové plochy příjemce služeb, se upraví na limitní přípustnou hodnotu nákladů na vytápění na 1 m² započitatelné plochy, tedy 200 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku
* upravený náklad na vytápění příjemců služeb je pak násobkem výměry započitatelné podlahové plochy a hodnoty upravené

Takto stanovená upravená hodnota nákladů na vytápění příjemce služeb se odečte od celkové částky nákladů na vytápění a zůstatek se rozdělí mezi ostatní příjemce služeb podle zákona,

Tento postup se opakuje, dokud všichni příjemci služeb nevyhoví stanovené přípustné odchylce rozdílu v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy v zúčtovací jednotce v daném zúčtovacím období.

 

Zjednodušeně lze říci, že pokud někdo protopí  výrazně více než ostatní, zaplatí „jen“ tolik, kolik stanoví  horní limit nákladů a zbytek se rozdělí mezi ostatní. Naopak pokud někdo protopí výrazně méně než ostatní,  moc neušetří, protože zaplatí tolik, kolik stanoví dolní limit nákladů a o zbytek se sníží náklady ostatním. 

V praxi se tento způsob výpočtu projevil  tak, že 26 jednotek se dostalo spotřebou mimo stanovené limity a tak náklady na teplo jim byly stanoveny na limitní hodnotu. Ve 25 případech se jednalo o dolní limit, na který jim byly náklady přidány (ostatním se o to snížily), v jednom případě byly náklady upraveny na horní hranici a zbytek nákladů se rozpustil mezi ostatní.  V posledním sloupku vyúčtování  „rozdíl úpravou“ se může každý podívat na to, co mu úpravy přinesly do vyúčtování. Hodnota s minusem znamená částku, o kterou mu náklady na teplo byly sníženy, kladné číslo, zvýšeny.

V diskusích o vyhlášce jsem se dočetl, že vychází  z předpokladu – kdo víc topí  tak ostatním předává také část tepla a proto je třeba jeho platbu omezit a na zbytek nákladů  by mu měl ten, co šetří přispět, protože teplo od něj odebírá i když třeba nechce. Osobně si myslím, že to má něco do sebe v domě s několika byty, kde každý sousedí s každým. Uniká mi, jak přetopený byt ve vchodu 133 ohřeje někoho ve 135. V našich podmínkách by spíš mělo platit, že je na každém jak si pustí radiátory a kolik tepla spotřebuje. Předávání tepla mezi byty dostatečně pokryje základní složka, která se počítá podle metrů čtverečních.  Ale zákon je zákon.

 

Letošní zima byla na topení náročnější , i když ne  zase nejdražší (viz statistika na stránkách SVJ). Ukázalo se ale, že mrazivých dnech docházelo k přetápění domu. Po projednání na výboru zajistila paní předsedkyně u dodavatele tepla úpravu ekvitermních křivek. Výsledkem by mělo být snížení celkových nákladů na teplo, které se mezi odběratele budou příští rok rozpočítávat.

 

Dlouhodobě nejdražší položkou vyúčtování  je voda a teplá voda.  Zároveň je to jediná položka, kde může člověk při rozumném užívání něco ušetřit.

 

Na základě nedávné diskuze, která proběhla  v mailech SVJ, mi nedá nedoplnit maličkost k provozu výtahů a výtkám, že by se mělo hlídat, zda někdo výtahu nezneužívá nadměrně. Z vyúčtování mi plyne, že při nákladech na provoz 129,-Kč na přihlášenou osobu a rok to vychází asi 35 haléřů denně.  Za předpokladu, že se sveze každá osoba  2x za den, tak průměrná jízda by mohla být zhruba za 18 haléřů. Nezdá se mi to jako zásadní problém hospodaření a soužití v domě.

 

Roman Havlíček